Titulek a menu

Částečný rozrod Wilhelma Brandeise

Někteří potomci Alexandra Brandeise

(Pozn.: zde použito jméno Brandeis, tvar používaný rodinou. Později jiné zdroje uvádějí Brandejs.)


Stručný přehled o některých členech rodiny



  • [1] Wilhelm Brandejs (1811-1880)

    Otec Alexandra Brandeise.


    Wilhelm (Vilém) Brandeis
    (1811-1880)
    Foto z roku 1870  [1]

    Wilhelm Brandeis, parte
    (1880)  [5]

  • [1b] Magdalena Brandeisová (roz. Federmanová) (1817-1893)

    Matka Alexandra Brandeise.


    Magdalena Brandeisová
    (1817-1893)
    Foto z roku 1882  [1]

  • [2] Alexandr Brandeis (1848-1901)


    Alexandr Brandeis
    Portrét od Fr. Ženíška, 1874  [1]

    Viz portrét


    Fotografie dcer A. Brandeise v roce 1884
    Zleva: Otilie, Helena, Irma
    [1]

  • [2b] Johanna Brandeisová (roz. Witzová) (1852-1937)

    Manželka Alexandra Brandeise.


    Jenny Brandeisová (Witzová)
    Detail z portrétu od Fr. Ženíška
    1874  [1]

    Jenny Brandeisová
    Výřez z obrazu neznám. autora
    1882  [1]

    Jenny Brandeisová
    Výřez z fotografie
    1932  [1]

    Jenny po roce 1901, kdy zemřel její manžel Alexandr, žila střídavě u dcer Heleny ve Vídni a Otílie v Praze a u vnučky Terezie.
    Zemřela 27.8.1937.
    Je uložena v hrobce se svým manželem na novém židovském hřbitově.  Foto  (Zdroj: J. Jánský, 2017)


  • [3] Helena Wiesnerová (roz.Brandeisová) (1877-1975)

    Dcera Alexandra Brandeise.

    Helena se od dětství učila malovat a později navštěvovala uměleckou školu Antonína Slavíčka.
    Roku 1903 odjela do Paříže, kde se seznámila s pozdějším manželem, uznávaným malířem Adolfem Wiesnerem.


    Helena Brandeisová
    Portrét Václava Brožíka
    Detail, 1899  [1]

    Helena Wiesnerová
    Portrét, 1909  [1]
    .

    Helena Wiesnerová
    Portrét, 1928  [1]
    .


    Ukázky z díla


    Helena byla s manželem roku 1942 deportována do Terezína.
    Pobyt přežila a roku 1945 se jí podařilo odjet za rodinou do Anglie.

    Dožila se vysokého věku 98 let a do posledních let malovala květinová zátiší.


  • [3b] Adolf Wiesner (1871-1942)

    Manžel Heleny Brandeisové.


    Adolf Wiesner
    Autoportrét, 1896  [1]
    Patřil ke skupině mladých umělců Spolku výtvarných umělců Mánes.
    Zasloužil se o vznik nezávislého uměleckého časopisu Volné směry.
    V letech 1900 až 1910 působil ve Francii a pravidelně vystavoval
    v Salonu francouzských umělců. Stal se vyhledávaným portrétistou.
    Portrétoval například sochaře Stanislava Suchardu, malíře Alfonse Muchu,
    spisovatelku Růženu Jesenskou či podnikatele Emila Kolbena.

    Adolf Wiesner
    1939  [6]


    Ukázky z díla


    Návrh obálky, 1897  [1]

    Portrét muže, 1905  [1]

    Portrét E. Kolbena  [1]

    Portrét ženy, 1905  [1]

    Adolf a Helena Wiesnerovi byli 6.6.1942 deportováni do terezínského ghetta.
    Tři měsíce po příjezdu do Terezína Adolf Wiesner 10. října 1942 zemřel na celkové vyčerpání ve věku 72 let a byl pohřben na zdejším hřbitově.  [1]


  • [4] Otilie Stiassny (roz.Brandeisová) (1878-1920)
    Dcera Alexandra Brandeise, manželka Arnolda Stiassny, matka Terezy.


    Otilie Brandeisová
    Výřez z fotografie, 1884  [1]

    Arnold Stiassny (1877-1942)
    Advokát, Praha
    Komerční rada, Vídeň  [6]

    Pohřbena na židovském hřbitově v Hostouni.


  • [5] Viktor Brandeis (1880-?)

    Syn Alexandra Brandeise.


    Viktor Brandeis
    (1880-?)
    Portrét K. Svoboda,1880  [1]

    Viktor Brandeis
    (1880-?)
    Portrétní fotografie, 1902  [1]

    V roce 1900 odjel do Ameriky za svou láskou, s kterou rodiče nesouhlasili.
    Další informace o něm nejsou známy.

  • [6] Irma Kohnová (roz. Brandeisová) (1882-1979)
    Dcera Alexandra Brandeise, manželka Arnošta Kohna, matka Karly.

    Irma Kohnová (roz. Brandeisová)
    (1882-1979)
    Portét A. Wiesner, 1916  [1]


  • [7] Ing. arch. René Wiesner (1904-1974)

    Syn Heleny Brandeisové, vnuk Alexandra Brandeise.

    Byl stavebním inženýrem, pražským architektem, specialistou na sklobetonové konstrukce.
    Spolupracoval s řadou významných českých architektů, například s Františkem Zelenkou (Skleněný dům v ulici Palackého), Československý pavilon na světové výstavě v roce 1937 v Paříži a Masarykovo sanatorium ve Vyšných Hágech na Slovensku.  [1]


  • [8] Teresie Stránská(roz.Stiassny) (1908- 1966)

    Matka Eriky, dcera Otílie Brandeisové, vnučka Alexandra Brandeise.


    Teresie Stránská (roz. Stiassny)(1908-1966)
    Foto obrazu A. Wiesner, 1937  [1]


    [9] Karla Weissová (roz. Kohnová) (1904-1983)

    Dcera Irmy Brandeisová, vnučka Alexandra Brandeise.


    Portrét A. Weiss, 1921
    [1]

    Výřez z fotografie, 1932
    [1]
    Provdala za Emila Weisse (1896–1965).
    V roce 1939 opustila se svým synem Janem Německo.
    Se svým mužem se setkala v Anglii.
    Pracovala na londýnském ministerstvu zahraničí Jana Masaryka.
    V roce 1947 dostala ona a její rodina britské občanství.


  • [9b] Emil Weiss (1896-1965)

    Manžel Karly Kohnové.


    Autokarikatura, 1960  [7]

    E. Churchil, 1954  [8]

    Skupina politiků, 1954  [8]

    Také architekt. Za války se uplatnil jako karikaturista, grafik a typograf.
    Byl autorem karikatur exil. časopisu Čechoslovák.
    Graficky upravoval knihy E. Beneše.
    Po válce byl karikaturista v anglických a amerických listech.


  • [10] Erika Stránská (1930-1944)

    Dcera Terezie Stránské, pravnučka Alexandra Brandeise.


    Erika, 1930  [6]
    .
    .

    Erika se psem  [9]
    .
    .

    Erika Stránská
    Foto obrazu A. Wiesnera
    1939  [1]

    Erika, 1941  [10]
    .
    .

    Vnučka mladší Brandejsovy dcery Otýlie.
    I ona měla výtvarný talent, roku 1942 se ale v pouhých dvanácti letech také dostala do Terezína a v květnu 1944 do Osvětimi, odkud se už nevrátila.
    Jedinou památkou na ni je několik kreseb, které zde kreslila a které dnes vlastní Židovské muzeum v Praze.


  •   Ukázky maleb


    [4]

    [4]

    [4]


  • [11] Jan Weiss (White) (1928- 2014)
    Pravnuk Alexandra Brandeise.


    Jan White v roce 2010.

    Z České republiky odešel v deseti letech. Žil ve Spojených státech.
    Byl nazýván guru designu a poradce vydavatelství.
    Uskutečnil více než 1800 seminářů ve 27 zemích. Napsal několik knih o svém oboru.
    Určil i podobu tak prestižních titulů, jakými byly National Geographic či Golf Digest.
    (www.janvwhite.org)


  • ZDROJE:
    [1] Židovské muzeum v Praze, Mecenáš a jeho zeť, PhDr. Arno Pařík, 2004
    [2] Národní archiv, fond Emauzského kláštera (poskytl Fr. Černý)
    [3] Židé v Roztokách u Prahy, Kamýku a okolí, Blanka Rozkošná, 2013
    [4] Židovské muzeum v Praze
    [5] geni.com
    [6] holocaust.cz
    [7] wikipedie
    [8] wikiwand
    [9] coisasjudaicas.com
    [10] room28projects.com

    ČLÁNKY:
    Můj pradědeček- mecenáš  text A. Sojková  (poskytla A. Skálová)
    "Bramborový mecenáš" Alexandr Brandejs Zdeňka Kuchyňová, 22. 12. 2004, radio.cz

    ODKAZY:
    Alexandr Brandejs a Adolf Wiesner - mecenáš a jeho zeť  Židovské muzeum v Praze
    J. V. White  stránky o J. Whitovi


    Zpracoval: J. Jánský, 3/ 2017, aktualizace: 12/ 2020


  • Licence Creative Commons